Pražský hrad

Počátky hradu sahají přibližně do roku 880, kdy na tomto ostrohu založil opevněné sídlo přemyslovský kníže Bořivoj. Raně středověké hradiště bylo zpočátku chráněno pouze příkopem a valem z hlíny a kamení, první zděnou stavbou se stal kostel Panny Marie, jehož zbytky jsou dodnes k vidění pod hradními nádvořími. V první polovině 10. století přibyly bazilika sv. Jiří, nejstarší dochovaná sakrální stavba v Praze a rotunda sv. Víta, pozdější zárodek katedrály. Od 10. století sloužil hrad nejen jako sídlo knížat a králů, ale také jako centrum církevní správy, právě zde vznikl první klášter v Čechách, benediktinský klášter při bazilice sv. Jiří.

Největší slávu zažil Pražský hrad za vlády Karla IV. ve 14. století, kdy se poprvé stal císařskou rezidencí Svaté říše římské. Karel IV. dal velkoryse přebudovat královský palác a posílit opevnění. Podle vzoru francouzských katedrál začala tehdy vyrůstat gotická katedrála sv. Víta, stavba, která se stala symbolem celého hradního komplexu. Základní kámen položil Karel IV. roku 1344 v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství, hlavními architekty byli Matyáš z Arrasu a po jeho smrti Petr Parléř. Dokončena byla katedrála teprve v roce 1929.

Po nepříznivém období husitských válek, kdy hrad léta chátral bez stálého obyvatele, přineslo nový rozkvět usazení jagellonské dynastie po roce 1483. Vyrostly nové obranné věže na severní straně, Daliborka, Prašná věž (Mihulka) a Nová bílá věž. Renesanční přestavba pak vyvrcholila za vlády Rudolfa II., který se na Pražském hradě trvale usídlil a proměnil ho ve velkolepé centrum říše přitažlivé pro diplomaty, umělce i vzdělance. Rudolf II. založil severní křídlo paláce se Španělským sálem pro uložení svých rozsáhlých uměleckých a vědeckých sbírek a na hradě hostil slavné astronomnomy Tychona Brahe a Johanna Keplera.

Poslední velká přestavba hradu proběhla ve druhé polovině 18. století, tehdy architekt Nicola Pacassi vtiskl celému komplexu jednotný klasicistní ráz, který si zachoval dodnes. Po vzniku Československa v roce 1918 se hrad stal sídlem prezidenta republiky. Architekt Josip Plečnik pak v následujících letech celý areál citlivě upravil a obohatil o řadu pozoruhodných detailů.

Architektura a nejvýznamnější místa

Hradní komplex zahrnuje přes sedm set místností a budovy zastupují prakticky všechny architektonické styly uplynulého tisíciletí, od románských staveb z 10. století přes gotiku, renesanci a baroko až po moderní architekturu 20. a 21. století.

Dominantou celého areálu je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, gotická trojlodní stavba viditelná z velké části Prahy. Jsou v ní pohřbeni čeští panovníci včetně Karla IV. a ukryty jsou zde také české korunovační klenoty. Vladislavský sál Starého královského paláce, měřící 62 metrů na délku, byl ve své době největší světskou místností v Evropě, dnes se zde konají prezidentské inaugurace. V prostoru mezi románskými a pozdně gotickými stavbami se vine malebná Zlatá ulička s barevnými domky, věží Daliborkou a románskými sklepy sahajícími do 12. století. Na románskou baziliku sv. Jiří navazuje raně renesanční Jiřský klášter, dnes sídlo Národní galerie. Z hradních zahrad, Královské, Rajské a Jeleního příkopu, se otevírají výhledy na Prahu, které Dan Brown označil za pohled jako z pohádkového filmu.

Pražský hrad v románu Tajemství všech tajemství

Dan Brown zvolil Prahu jako dějiště svého románu především pro její výjimečnou atmosféru, stojící na průsečíku vědy a mystiky. V jednom ze svých rozhovorů přiznal: „Věděl jsem, že budu psát o lidském vědomí, a lidské vědomí a mysticismus jsou opravdu srdcem Prahy už od dob Rudolfa II." Právě rudolfinská Praha se svými alchymisty, astronomy a hledači skrytého vědění tvoří historické pozadí celého příběhu.

Pražský hrad se v románu objevuje jako jedno z klíčových míst, jimiž prochází profesor Robert Langdon během svého zběsilého pátrání po pohřešené Katherine Solomonové. Brownovi je hrad především symbolem staletí akumulované moci, vědění i tajemství, přesně takovou kulisou, jaká odpovídá záhadám, které Langdon rozplétá. Pohled na hradní siluetu z Karlova mostu, který Brown v románu opakovaně evokuje, se stal jedním z ústředních vizuálních motivů celé knihy, sám autor přiznává, že právě tento výhled na věže nad Vltavou ho přesvědčil, že Praha je pro příběh tím pravým místem.

Rudolfinská éra hradu, s jejím prolínáním vědy, alchymie a okultismu, rezonuje s ústředním tématem románu: hranicí mezi vědeckým poznáním a tím, co překračuje hranice běžného chápání. Langdonova návštěva hradu tak není jen turistickou procházkou, ale zanořením do vrstev dějin, které daly Praze její pověst tajemného města.

Praktické informace pro návštěvníky

Areál Pražského hradu je otevřen celoročně. Nádvoří a zahrady jsou přístupné zdarma, vstup do jednotlivých objektů (katedrála sv. Víta, Starý královský palác, Zlatá ulička, Bazilika sv. Jiří, Obrazárna a další) je možný se vstupenkou. Slavnostní střídání Hradní stráže s fanfárami a výměnou prezidentské standarty se koná každý den v poledne na 1. nádvoří, změna stráží na jednotlivých stanovištích probíhá každou celou hodinu od 7:00 do 20:00. Kdo chce zažít hrad bez davů, může si domluvit ranní nebo večerní prohlídku mimo návštěvní hodiny.

Na hrad se nejpohodlněji dostanete tramvají na zastávku Pražský hrad nebo Pohořelec, případně pěší procházkou přes Malostranské náměstí a Nerudovou ulicí, tato trasa vede historickým srdcem Malé Strany a nabízí výhledy, které Brown popisuje ve svém románu.

Adresa: Hradčany, 119 08 Praha 1
Web: www.hrad.cz