Vyšehrad je od ostatních lokací románu poněkud vzdálený - leží mimo historické centrum, kde se odehrávají úvodní kapitoly. Právě proto působí jeho zapojení do příběhu o to překvapivěji.
Národní kulturní památka
Skála zahalená oparem dávných dějin, odkud podle pověsti kněžna Libuše spatřila velké město, jehož sláva se hvězd dotýkati bude. Jedno z nejsymboličtějších míst Čech a v románu kulisa plná nevyřčeného napětí.
Místo vzniku národního mýtu
Vyšehrad se vypíná na skalním ostrohu nad Vltavou, z nějž je za jasného dne vidět celá Praha od Pražského hradu po Petřín. Tato strategická, dramatická a neobyčejně působivá poloha z něj od počátků české státnosti činila místo mimořádného symbolického náboje. Archeologické nálezy dokazují osídlení skály už od 10. století, kdy zde vzniklo slovanské hradiště, původně nejspíše vojenského charakteru. Historicky ověřené osídlení Přemyslovci je doloženo přinejmenším od roku 992, kdy se ve vyšehradské mincovně razily denáry.
Prvním panovníkem, který Vyšehrad vědomě povýšil na symbol, byl kníže Vratislav II. (1061–1092). Zvolil si jej za trvalé sídlo a přebudoval ho na kamenný románský hrad, který svou rozlohou i bezpečností tehdy předčil i Pražský hrad. Sláva Vyšehradu vrcholila za vlády císaře Karla IV. (1346–1378) který ho zahrnul do fortifikačního systému Nového Města a v novém korunovačním řádu určil Vyšehrad za výchozí místo slavnostního průvodu českých králů. Tehdy tu Karel IV. nechal vybudovat gotický palác, nové brány i rozlehlou kapitulní katedrálu.
Stručná chronologie
- Cca 10. stol. - vznik slovanského hradiště, původně vojenského charakteru. Název místa zřejmě zněl „Chrasten".
- 992-1012 - v těchto letech zde fungovala první doložená mincovna, jejíž přemyslovské denáry jsou nejstarším hmotným dokladem o tomto místě.
- 1070 - kníže Vratislav II. zakládá vyšehradskou kapitulu a románskou baziliku sv. Petra a Pavla, podléhající přímo Římu.
- 1346-1378 - Karel IV. začleňuje Vyšehrad do opevnění Prahy, stává se symbolickým počátkem královské korunovační trasy.
- 1420 - husité dobývají Vyšehrad, areál je téměř celý zbořen, přežívá jen kapitulní chrám a rotunda sv. Martina.
- 17.–18. stol. - přestavba na barokní pevnost, Vyšehrad se stává součástí obranného systému Prahy.
1883 - Bazilika sv. Petra a Pavla dostává nynější novogotickou podobu s dvojicí věží, které dodnes tvoří charakteristickou siluetu.
Hřbitov slavných
Dvě věci z Vyšehradu udělaly ikonické místo české kultury, Vyšehradský hřbitov a legenda o kněžně Libuši. Na hřbitově, který byl zřízen v roce 1869, jsou pohřbeni nejslavnější Češi, skladatelé Bedřich Smetana a Antonín Dvořák, básník a sběratel pověstí Karel Jaromír Erben, spisovatel Jan Neruda, dramatik Karel Čapek a herec Jan Werich. Centrálním místem je Slavín, monumentální pantheon, kde odpočívají nejvýznamnější umělci a vědci 19. a 20. století.
Libušino proroctví
Libuše, bájná česká kněžna a věštkyně, je s Vyšehradem spjata od pradávna. Podle pověsti právě z vyšehradské skály spatřila místo, kde jednou vyroste velké město:
„Vidím město veliké, jehož sláva bude hvězd se dotýkati..."
Libušino proroctví, Staré pověsti české, Alois Jirásek
Smetanova symfonická báseň Vyšehrad, první část cyklu Má vlast, zachycuje vznešené tóny harfy jako vzpomínku na slavnou minulost tohoto místa. Tajemství, které z Vyšehradu vyzařuje, vychází právě z tohoto prolínání historické skutečnosti s mýtem, nelze přesně určit, kde končí pověst a kde začíná doložitelná minulost.
Vyšehrad a jeho role v příběhu
Dan Brown zasazuje Vyšehrad do románu jako symbolické místo, odkud Langdon a další postavy pozorují panorama Prahy a uvědomují si, jak hluboko sahají vrstvy dějin pod každou dlažební kostkou. Vyšehradská skála, jejíž silueta s charakteristickými dvojvěžovými hroty dominuje jižnímu panoramatu města, funguje v knize jako tichý strážce tajemství ukrytých pod zemí. Klíčová je zejména blízkost Bastionu U Božích muk, odkud se výhled na Vyšehrad otevírá v plné síle a kde se v románu odehrávají důležité scény před sestupem do podzemního světa Folimanky.
Co na Vyšehradě uvidíte
Bazilika sv. Petra a Pavla: dvojice novogotických věží (výška cca 58 m), přestavěná do dnešní podoby v letech 1885–1903.
Hřbitov Slavín: pohřebiště českých velikánů (Smetana, Dvořák, Čapek, Neruda, Werich) jeden z nejnavštěvovanějších hřbitovů střední Evropy.
Rotunda sv. Martina: nejstarší dochovaná stavba na Vyšehradě, románská rotunda z druhé pol. 11. stol., přežila i husitské drancování roku 1420.
Podzemí Vyšehradu: systém podzemních chodeb vybudovaných za doby, kdy byl Vyšehrad vojenskou pevností, dnes dostupný na komentovaných prohlídkách.
Praktické informace
Doprava
Metro C, stanice Vyšehrad (přímo k areálu). Kryt Folimanka: tramvaj 7, 18, 24 — zastávka Pod Karlovem nebo Ostrčilovo náměstí. Pěší vzdálenost Vyšehrad–Folimanka: cca 10–15 minut.
Vstupné Vyšehrad
Areál Vyšehradu zdarma, bazilika a hřbitov se vstupným. Podzemí Vyšehradu: komentované prohlídky za vstupné (viz web praha-vysehrad.cz).
Kryt Folimanka
Vstup zdarma. Otevřeno jednu sobotu v měsíci 9–15 h (viz krytfolimanka.cz). Bezbariérový přístup. Pod Karlovem 2, Praha 2 – Vinohrady.
Doporučená trasa
Vyšehrad (hřbitov, vyhlídky, bazilika) → sestup po schodech k Vltavě a ulicí Na Slupi → park Folimanka → Bastion U Božích muk → kryt Folimanka (v den prohlídky).
Komentované vycházky
Prague City Tourism nabízí tematické vycházky „Praha Dana Browna" vedoucí do krytu Folimanka a Bastionu U Božích muk, v češtině i angličtině.