Vznik zahrady a Albrecht z Valdštejna
Zahrada vznikala souběžně s výstavbou Valdštejnského paláce v letech 1623 až 1629 a od počátku byla pojata jako reprezentativní prostor, který měl svého majitele povýšit na úroveň panovníků. Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a jeden z nejmocnějších mužů své doby, si na místě pětadvaceti malostranských domů, zahrad a cihelny nechal vybudovat komplex, jenž svou rozlohou i okázalostí soupeřil s Pražským hradem. Zahrada o rozloze přes čtrnáct tisíc metrů čtverečních je dodnes druhou největší zahradou v historickém centru Prahy, větší jsou pouze zahrady hradního areálu.
Projekt byl svěřen skupině italských architektů, na níž se podíleli Giovanni Pieroni, Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi. Zahrada byla od počátku komponována v italském manýristickém stylu a sám Valdštejn se aktivně zapojoval do jejího podoby, o tom svědčí dochované dopisy sochaře Adriana de Vriese, který uváděl, že zakladatel zahrady osobně přicházel s návrhy a připomínkami.
Sala terrena a výzdoba zahrady
Dominantou celého areálu je sala terrena, monumentální otevřená stavba, jež v době svého vzniku neměla v pražských palácových zahradách obdoby. Původně sloužila jako prostor, v němž pokračovaly obytné místnosti paláce ven do přírody, a zároveň jako místo slavností a hudebních vystoupení. Vnitřní výzdoba navazuje na interiér paláce: celkem dvacet dva malovaných výjevů z antické mytologie jsou dílem pokračovatelů italského malíře Baccia del Bianca.
Sochařskou výzdobu zahrady vytvořil Adrian de Vries, nizozemský sochař působící dříve na dvoře Rudolfa II. De Vries propojil estetiku pozdního manýrismu s dynamikou nastupujícího baroka a vytvořil soubor bronzových plastik mimořádné kvality. V roce 1648 je však švédská vojska odvlekla jako válečnou kořist do Drottningholmu, kde se nacházejí dodnes. Originály v zahradě v letech 1910–1913 nahradily bronzové kopie zobrazující Neptuna, Venuši s Amorem, Apollóna, Bakcha, Láokoónta a jeho syny, zápasníky a další mytologické postavy. V menší části zahrady stojí velký bazén s umělým ostrovem, na němž se tyčí socha Herkula.
Krápníková stěna a grotta
Zvláštní kapitolou zahrady je umělá krápníková stěna na její jižní straně. Tato pozoruhodná kulisa z napodobených jeskynních útvarů v sobě ukrývá to, co ji z Brownovy perspektivy činí neobyčejně přitažlivou: pozorný návštěvník mezi krápníky rozezná siluety zvířat, žab, hadů, i pitvořící se lidské obličeje. Zahrada tak nabízí doslova skrytá poselství vepsaná do kamene, schovaná před těmi, kdo se nedívají dost pozorně. Na krápníkovou stěnu navazuje voliéra, v níž se dnes nacházejí výři velcí.
Proměny zahrady v průběhu staletí
V 18. století prošla zahrada zásadní proměnou, byla téměř celá zalesněna a rozčleněna sítí drobných cest v duchu dobového vkusu pro přírodní parky. Další výrazné úpravy přinesla 50. léta 20. století, kdy byl mimo jiné obnoven velký bazén. Od roku 1996 je zahrada součástí sídla Senátu Parlamentu České republiky, který na přelomu tisíciletí provedl rozsáhlou rekonstrukci celého areálu a otevřel ji veřejnosti. Citlivá obnova odstranila nevhodné stavební zásahy a vrátila zahradě její historický ráz.
Sochař Adrian de Vries, jehož dílo zahradu proslavilo, je pohřben nedaleko, v kostele sv. Tomáše na Malé Straně.
Fauna a flora
K charakteristickým rysům dnešní zahrady patří volně se pohybující pávi korunkatí a bílí, kteří jsou chováni od roku 2000 a každé jaro vyvádějí mláďata. Ve velkém bazénu se prohánějí kapři koi, sumci, štiky a zlatí jesenek. Zahrada rovněž poskytuje útočiště divokým kachnám a slípkám zelenonohým. Z botanického hlediska zaujme jinan dvoulaločný, platan javorolistý nebo fíkovníky dovezené z Turecka.
Praktické informace pro návštěvníky
Přístup a otevírací doba
Valdštejnská zahrada se nachází na Malé Straně, vstup je z Letenské ulice nebo z Valdštejnského náměstí č. 4. Je otevřena bezplatně od dubna do října, ve všední dny od 7:30, o víkendech od 10:00, v letní sezóně (červen–září) do 19:00, v ostatních měsících do 18:00. V zimní sezóně je zahrada uzavřena. Vstup se psy není možný.
Doprava
Nejbližší stanice metra je Malostranská (linka A), odkud se do zahrady dostanete pěšky ulicí Valdštejnská. Zastavují zde také tramvaje č. 12, 18, 20, 22 a 57, zastávka Malostranská nebo Malostranské náměstí (pak ulicí Tomášská).
Kulturní program
V letní sezóně probíhají v sale terreně koncerty Kulturního léta a další hudební a divadelní akce přístupné veřejnosti zdarma. Valdštejnská jízdárna sousedící se zahradou slouží jako výstavní prostor Národní galerie.