Klementinum
Středověké počátky: dominikánský klášter
Dějiny místa, kde dnes stojí Klementinum, sahají hluboko do středověku. Již v 11. století zde stála románská kaplička zasvěcená sv. Klimentovi, podle níž celý komplex dostal své jméno. Kolem roku 1226–1227 přišli do Prahy dominikáni a usadili se u kostelíka sv. Klimenta nedaleko Juditina mostu. Záhy kolem něj začal vyrůstat klášter, který se postupně stal jedním z nejvýznamnějších v českých zemích.
Rozvoj kláštera
Klášter záhy přesáhl čistě náboženský rámec a stal se důležitým centrem vzdělanosti i politického života. Dominikáni si vybudovali proslulou školu bohosloví, jež se stala jedním z pilířů pražské univerzity. Přednášel zde například Kolda z Koldic, autor stěžejních textů v Pasionálu abatyše Kunhuty, a v klášteře konalo vizitaci i světoznámé jméno středověké mystiky – Mistr Eckhart. Od roku 1383 zde fungovalo učiliště pro celou řeholi, tzv. generální studium přivtělené k univerzitě. Prostorný refektář o rozměrech asi 37 × 10 metrů hostil slavnostní zasedání, soudy i zásadní politická jednání. V roce 1248 se zde konala kapitula řádové provincie. V roce 1281 se v refektáři sešli zástupci české šlechty vedené pražským biskupem Tobiášem z Bechyně, aby jednali o nápravě poměrů v království po smrti Přemysla Otakara II. V roce 1296 byl v konventním kostele pohřben druhorozený syn krále Václava II. a v roce 1317 se zde odehrávaly mírové rozhovory mezi stranami královny Elišky Přemyslovny a Jindřicha z Lipé. V 1. polovině 14. století klášter hostil inkviziční soud a vězení. Roku 1359 se zde za osobní účasti Karla IV. konala generální kapitula dominikánského řádu, při níž klášter pohostil zástupce dominikánů z celého světa.
Období po husitských válkách
Husitské války znamenaly pro klášter pohromu. V srpnu 1420 byl vypálen a řeholníci, kteří se nestačili ukrýt, byli povražděni. Pobořený komplex se nikdy plně nevzpamatoval, v polovině 16. století zde žili již jen převor a dva bratři. Roku 1555 vybral toto strategicky výhodné místo u paty Karlova mostu Petr Canisius pro první sídlo jezuitů v českých zemích. Poslední dominikáni dostali náhradou klášter klarisek Na Františku a 21. dubna 1556 přišlo z Říma prvních dvanáct jezuitů. Začala zcela nová kapitola dějin tohoto místa.
Od jezuitské koleje k národní pokladnici vědění
Příběh Klementina jako centra vědění začal roku 1556, kdy přišli jezuité do Prahy na pozvání císaře Ferdinanda I. Habsburského. Získali od něj chátrající budovy starého dominikánského kláštera u paty Karlova mostu, strategicky dokonalou polohu na Královské cestě, hlavní tepně středověké Prahy. Výstavba komplexu trvala úctyhodných 170 let a odrážela proměnu barokní architektury od rané až po vrcholnou fázi. Do roku 1620 jezuité postupně koupili nebo darováním získali 32 měšťanských domů, 7 dvorů a 2 zahrady. Z tohoto území vyrostl komplex o ploše téměř dvou hektarů.
Knihovní tradice na tomto místě je ještě starší: v roce 1366 daroval Karel IV. univerzitě první rukopisy a roku 1370 věnoval dalších 114 svazků z pozůstalosti Viléma z Lestkova. Tři z těchto kodexů jsou dnes nejstaršími součástmi fondu Národní knihovny. V roce 1622 připadla pod správu Klementina i Univerzita Karlova, a s ní rozsáhlé knihovní sbírky. Rostoucí fond si v roce 1727 vyžádal důstojné prostory, vznikl knihovní sál, který dodnes patří k nejkrásnějším svého druhu na světě. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 museli jeho členové Klementinum opustit, ale knihovna a akademická tradice zůstaly. Od roku 1923 areál slouží jako národní knihovna, dnes zde sídlí Národní knihovna České republiky s fondem čítajícím více než 7,7 milionů svazků a nejcennějšími rukopisy vydanými na území Čech od roku 1807.
Nejkrásnější barokní knihovna na světě
Téměř každého návštěvníka okamžitě zasáhne pohled do Barokního knihovního sálu, i když pro zachování stálé teploty a vlhkosti mohou hosté nahlédnout pouze ze vstupu, nikoli vstoupit dovnitř. Sál je 41 metrů dlouhý a 12 metrů široký. Jeho klenbu zdobí fresky Jana Hiebla na téma vědy a umění, po stranách se řadí medailony významných jezuitů – včetně zakladatele české jezuitské provincie Petra Cania – v čele dominuje portrét Josefa II., který knihovnu obohatil o sbírky ze zrušených klášterních knihoven. Iluzivní malba kopule symbolizuje Chrám moudrosti.
V dubových regálech je uloženo přes 27 000 svazků, z velké části cizojazyčná teologická literatura, jejíž hřbety s nabílenými pruhy a červenými značkami jsou téměř beze změny od dob jezuitů. Sál doplňují historicky cenné velké astronomické a geografické glóby. Čtenáři amerického webu Bored Panda tuto knihovnu hlasováním zvolili nejkrásnější na světě.
Poklady klementinských sbírek
Celkový fond Národní knihovny v Klementinu skrývá pozoruhodné unikáty. Nejstarší dokumenty jsou řecké papyry pocházející ze 3. století z prostředí helénského Egypta; nejdelším dokumentem je rotulus ze 14. století měřící přes deset metrů. Nejtěžší knihou sbírky je Lobkovický graduál vážící více než 70 kilogramů. Za nejcennější rukopis je pak považován bohatě ilustrovaný Vyšehradský kodex ze 108 pergamenových listů, spojený s korunovací prvního českého krále Vratislava I. roku 1085. Jeho historická hodnota je přirovnávána k hodnotě českých korunovačních klenotů. Mezi raritami nechybí ani Liber sapientiae, záhadná čarodějnická kniha psaná německy a latinsky, věnovaná teoretické magii, kabale a alchymii, ani sbírky perských a arabských rukopisů či sanskrtských textů psaných na palmové listy.
Astronomická věž
Dominantou celého komplexu je 68 metrů vysoká Astronomická věž z roku 1722 s olověnou sochou Atlanta nesoucího nebeskou sféru od Matyáše Bernarda Brauna. Na věž vede 172 schodů, výtah pro návštěvníky neexistuje ale výstup se vyplatí, z ochozu ve výšce 52 metrů se otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na historické centrum Prahy.
Meridiánová síň
Ve druhém patře věže se nachází Meridiánová síň, unikátní prostor, v němž se od roku 1842 až do počátku 20. století určovalo pravé poledne. Pomocí slunečního paprsku procházejícího úzkým otvorem, který dopadal na napjatou strunu (princip camera obscura), mohli astronomové přesně stanovit okamžik pravého poledne – přesněji než linie poledníku na Staroměstském náměstí. Ve zdech síně jsou zabudovány dva původní astronomické přístroje, zední kvadranty sloužící k měření polohy hvězd. Přístup do věže umožňuje i prohlídku expozice historických měřicích přístrojů.
Klementinum má mimořádné postavení také v dějinách meteorologie. Systematická měření začala v roce 1775 a probíhají nepřetržitě dodnes, jde o nejdelší souvislou řadu meteorologických pozorování ve střední Evropě, jednu z nejdelších na světě. Nejvyšší zaznamenaná teplota dosáhla 37,8 °C (27. července 1983), nejnižší pak -27,6 °C (1. března 1785).
Mozart, Einstein, Tycho Brahe a Codex gigas
Zdi Klementina jsou nasycené historií. Jezuité byli inspirováni slavnými astronomy, kteří v Praze působili, Tychem Brahem a Johannem Keplerem, a zřídili zde hvězdárnu pod vedením matematika a fyzika Josepha Steplinga. Sám Wolfgang Amadeus Mozart navštívil Klementinum a na oplátku za to, že mu místní studenti zahráli jeho symfonii, předvedl vlastní hudební vystoupení. V klementinských sálech přednášel také Albert Einstein, který v letech 1911–1912 působil jako profesor teoretické fyziky na pražské německé univerzitě. V roce 1791 komplex hostil výstavu Waarenkabinet, jednu z prvních průmyslových výstav v Evropě.
V Klementinu je uložen také proslulý Codex gigas, zvaný Ďáblova bible, největší středověký rukopis světa, který ve svém románu zmiňuje i Dan Brown. Originál se dnes nachází ve Stockholmu, ale kopie a záznamy o tomto monumentálním díle jsou součástí bohatého kulturního dědictví Klementina.
Klementinum v románu Tajemství všech tajemství
Klementinum není v románu Dana Browna jen kulisou, je jeho srdcem. Právě zde se odehrává stěžejní část příběhu, dramatické pronásledování skrze chodby a sály komplexu, pátrání po Codexu gigas i klíčový okamžik, kdy Robert Langdon znovu nachází hlavní hrdinku. Brown byl uchvácen především tím, co nazval „historickou čistotou" místa. Svůj význam zde má knihovna se svými tajnými průchody které mají v románu svou nepřehlédnutelnou roli.
Spisovatel Prahu navštívil šestkrát ještě před vydáním románu a Klementinum se stalo jeho první zastávkou vždy, když do města přijel. Svůj pobyt přitom držel v přísné tajnosti, při jedné z návštěv vnitřních prostor knihovny byla jeho identita bezpečnostní službě záměrně utajená. Z celého Klementina o slavné návštěvě věděli pouze čtyři lidé.
Praktické informace pro návštěvníky
Klementinum se nachází na Mariánském náměstí 190/5, Praha 1, v bezprostřední blízkosti Karlova mostu a Staroměstského náměstí, přímo na trase Královské cesty. Prohlídkové trasy zahrnují Barokní knihovní sál, Meridiánovou síň a výstup na Astronomickou věž. Jsou vedeny průvodcem a konají se pravidelně v češtině i angličtině (česky každou neděli v 11 hodin). Vstupenky je vhodné zakoupit předem přes portál prague.eu. Na ochoz Astronomické věže vede 172 schodů, výtah není k dispozici. V Zrcadlové kapli se konají pravidelné komorní koncerty.