Pátrání Langdona vede skrze pražské uličky, zapomenuté krypty a podzemní prostory. Na pozadí příběhu se prolíná legenda o Golemovi, mystická tradice rudolfínské Prahy a provokativní otázky o lidském vědomí, dokáže mysl přesáhnout fyzickou realitu? Oproti předchozím dílům série je zde méně klasické symbologie a architektury a kniha je spíše špionážním thrillerem s prvky sci-fi, kde hlavní roli hrají tajné služby a vědecké experimenty na hranici poznání.
Klíčová místa v Praze, která v knize hrají roli
Dan Brown označil Prahu za „mystické hlavní město Evropy" a do děje zasadil řadu reálných lokalit. Sám město navštívil nejméně sedmkrát, aby detailně poznal jeho atmosféru a skrytá zákoutí.
Karlův most
Langdon přes most každé ráno běhá z hotelu Four Seasons směrem na Petřín a Strahov. Pro něj je most více než turistickou atrakcí, stává se místem každodenního rituálu a tiché reflexe uprostřed hektického příběhu. U kříže připomínajícího svržení svatého Jana Nepomuckého do Vltavy se odehrává jedna z klíčových scén románu, místo, kde se prolíná pražská legenda s přítomností a kde Langdon získá důležité vodítko.
Most se dostal i na obálku české verze knihy a Brown ho označil za své nejoblíbenější místo v Praze. Není divu, v zimní Praze, kdy jej nezaplňují davy turistů, působí most přesně tak mysticky, jak ho Brown ve své knize vykresluje.
Klementinum
Barokní knihovna, kterou Brown považuje za jednu z nejkrásnějších na světě a je jednou z nejdůležitějších kulis románu. Je to místo, kde příběh graduje, probíhá zde dramatické pronásledování skrze historické chodby a sály, pátrání po Codexu gigas (Ďáblově bibli) přináší nová vodítka k záhadě rukopisu a tajného projektu, a především, právě zde Langdon znovu nalezne hlavní hrdinku.
Brown knihovnu navštívil osobně a ocenil její „historickou čistotu", místo po staletí nepřetržitě sloužilo vědění a poznání. Tato kontinuita se v knize stává symbolicky důležitou.
Staroměstské náměstí a okolí
Na Staroměstském náměstí se protínají dvě paralelní dějové linie, které román postupně splétá dohromady. V hotelu U Prince a jeho slavném baru Black Angels se opakovaně objevuje záhadná postava Golema, využívá tamní počítač k vyhledávání adresy tajného výzkumného centra, jež stojí v samém středu celého spiknutí. Langdon a Katherine mezitím nacházejí momentální úkryt před náhlým deštěm v paláci Kinských, kde mají prostor zhodnotit, co dosud zjistili. Náměstí tak v knize nefunguje jen jako kulisa, ale jako živoucí prostor, kde různé síly sledují různé cíle a nevědí o sobě navzájem. Náměstí je také místem, kde kniha vstoupila do prodeje první výtisky se prodávaly přímo na Staroměstské radnici.
Židovské město (Josefov)
Langdon prochází uličkami Josefova a čerpá z bohaté vrstvy pražské židovské mystiky, která prostupuje celý román. Staronová synagoga, jedna z nejstarších dochovaných synagog v Evropě je místem, kam se Golem vrací vzpomínat na křeslo, na němž sedával rabi Löw, jeho stvořitel.
Starý židovský hřbitov pak slouží Langdonovi jako zdroj inspirace pro pochopení golemovské legendy, ochránce stvořený z hlíny, oživený vírou a vůlí svého pána. Tato paralela není náhodná, Golem v románu zrcadlí jednu z ústředních postav příběhu, „velkého ochránce", a pomáhá Langdonovi pochopit její motivaci.
Mariánské náměstí
Jedno z nejnapínavějších míst celého románu. Právě na Mariánském náměstí se odehrává dramatická honička, při níž je Langdon pronásledován českou rozvědkou, která na střechách okolních budov rozmístila i odstřelovače.
V tísnivé situaci bez zjevného úniku se Langdon uchýlí k jediné možnosti, schová se do jedné ze dvou monumentálních soch sochaře Ladislava Šalouna, stojících vedle budovy magistrátu. Rabi Löw a Železný rytíř, dvě ikonické postavy pražských legend, tak v románu doslova poskytnou profesorovi úkryt. Je to jeden z těch momentů, které čtenáři z Prahy ocení obzvlášť, Brown tu pracuje s reálnou topografií náměstí velmi přesně.
Hotel Four Seasons
Langdonova luxusní základna na nábřeží Vltavy. Hotel mu poskytuje zázemí a výchozí bod ranních běhů na Petřín a Strahov, ale klid zde nevydrží dlouho. Z hotelu vychází jedna z akčních scén zahrnující skok z okna směrem k řece, moment, který pobavil mnohé české čtenáře, kteří dobře znají skutečnou vzdálenost budovy od hladiny Vltavy. Brown tuto dramatickou licenci vědomě použil pro potřeby příběhu.
Pražský hrad
Na začátku příběhu je Pražský hrad místem Katherininy přednášky ve Vladislavském sále, úžasném gotickém prostoru s charakteristickou žebrovou klenbou, jejíž krásu Brown popisuje s viditelným obdivem. Přednáška, která má uvést Katherinin kontroverzní rukopis o vědomí do akademického světa, se však nikdy nedokoná, právě zde se řetěz událostí spustí. Katedrála svatého Víta rovněž Browna hluboce oslovila a v románu dokresluje atmosta.
Petřín
Petřínská rozhledna, pařížská Eiffelovka v pražském měřítku, je součástí Langdonových ranních běžeckých tras z hotelu. Brown ji v románu zmiňuje i jako alternativu pro turisty, kteří by chtěli zažít Prahu z výšky jinak než z přeplněných věží v centru. Petřín představuje klidnější, intimnější tvář města, a právě to z něj v knize dělá místo, kde Langdon, alespoň na chvíli, může v klidu přemýšlet.
Strahovský klášter
Cíl Langdonových ranních běhů, chodí si sem každý den zaplavat do starého bazénu. Strahovský klášter a jeho okolí tak v románu fungují jako prostor pravidelného řádu a fyzické regenerace, kontrapunkt k chaosu, který celý příběh prostupuje. Brown sám vyzdvihl Strahovský klášter jako jedno ze svých oblíbených míst v Praze a jeho zařazení do Langdonovy každodenní rutiny je zřejmě osobní poctou tomuto místu.
Bastion u Božích muk a park Folimanka
Tato méně známá lokalita na Karlově je v knize dějištěm velmi dramatických scén v podzemních prostorách protiatomového krytu. Právě sem je zasazen tajný výzkumný projekt, který stojí v centru celého příběhu a jak poznamenal redaktor nakladatelství Argo, „kdo si knihu přečte, pochopí, proč děj nemohl být zasazen jinam". Volba místa není náhodná, opuštěný bunkr z dob studené války, schovaný pod parkem, kde si hrají děti, nabízí dokonalý kontrast mezi zdánlivou normalitou a tím, co se skrývá pod povrchem, v přímém i přeneseném smyslu.
Valdštejnská zahrada
Brown osobně zmínil Valdštejnskou zahradu jako jedno ze svých oblíbených míst v Praze, přičemž zvláště obdivoval tamní unikátní krápníkovou stěnu, geologický unikát uprostřed barokní zahrady. V románu zahrada funguje jako prostor ticha a skryté krásy, jedno z těch zákoutí, která většina turistů mine, ale která Praze dodávají její zvláštní vícevrstvý charakter.
Vyšehrad
Další z ikonických pražských míst, které se v románu objevuje a doplňuje mozaiku lokalit rozprostřených po celém městě. Vyšehrad, se svou polohou nad Vltavou, starým hřbitovem slavných Čechů a nánosem legendárního věku, přirozeně ladí s Brownovým pohledem na Prahu jako na „mystické hlavní město Evropy". V příběhu zastupuje dimenzi starověké české identity, která jako tichý svědek přihlíží modernímu dramatu.
Pražskými stopami Roberta Langdona
Praha Dana Browna není jen kulisou ale je i spoluautorem příběhu. Románem Tajemství všech tajemství autor provádí čtenáře skutečnými ulicemi, náměstími a budovami, jejichž staletá historie tvoří živou páteř vyprávění. Projít všechna místa najednou by bylo fyzicky i časově náročné. Proto je vhodnější rozdělit jednotlivá místa do tří přirozených celků, z nichž každý lze pohodlně projít za jedno dopoledne a nebo odpoledne.
Trasa 1: Staré Město a Josefov
První okruh (na pravém břehu Vltavy) by mohl začít třeba v Josefově, odtud Maiselovou ulicí na Staroměstské náměstí, Mariánské náměstí a Klementinum a na konec na Karlův most. Pokud budeme brát jako přirozený závěr této trasy Malostranskou mosteckou věž tak je to bez převýšení asi tak 1.5km. Bez zastávek by jste to ušli i s velkou rezervou za půl hodiny.
Zastávky: Josefov / Staroměstské náměstí / Mariánské náměstí / Klementinum / Karlův most
Délka trasy: přibližně 1.5 km pěšky | Doporučený čas: půl dne (3–4 hodiny)
Trasa 2: Hradčany a Malá Strana
Druhý okruh přechází na levý břeh řeky a stoupá ke srdci středověkých Hradčan. Trasa začíná ve Valdštejnské zahradě, prochází Pražským hradem a katedrálou sv. Víta, pokračuje ke Strahovskému klášteru a uzavírá se na zalesněném Petříně. Náročnější na převýšení, ale odměněná výhledy.
Zastávky: Valdštejnská zahrada — Pražský hrad — Katedrála sv. Víta — Strahovský klášter — Petřín
Délka trasy: přibližně 4 km pěšky | Doporučený čas: půl dne (4–5 hodin)
Trasa 3: Vyšehrad
Třetí celek stojí zcela samostatně — jak geograficky, tak svou atmosférou. Vyšehrad leží jihovýchodně od centra a v románu plní dramaticky odlišnou roli než rušná historická Praha. Pevnostní areál nad Vltavou, starý hřbitov a odlehlý bastion U Božích muk tvoří dohromady místo, které si žádá vlastní výlet bez spěchu.
Zastávky: Vyšehrad (bazilika, hřbitov, bastion U Božích muk)
Doporučený čas: 2–3 hodiny | Doprava: metro C, stanice Vyšehrad