Dan Brown

Když Maharalův potomek Me'ir Perles sepsal roku 1727 první biografii rabbiho Löwa, nazvanou Megillat Juchasin, Svitek rodopisu, zahrnul do ní spolu s rodokmenem i různé legendy a zázraky, které se ke jménu Maharala vázaly. Golem v ní přitom chybí zcela, jak doložil moderní výzkum. Namísto toho Perles zachytil tradice jiné, starší a pro pražskou židovskou obec stejně živé, příběhy o zázračném zrození, o ochraně před pronásledováním a o tajuplném spojení rabbiho s císařem. Tyto legendy pak dále rozvíjela pozdější tradice, zejména sborník zázraků varšavského rabína Judela Rosenberga z roku 1909, který beletrizovanou formou zachytil Maharalovy hrdinské činy a jenž se přes vědecké pochybnosti o své autenticitě stal bestsellerem a rozhodující měrou zformoval obraz Maharala v moderním povědomí.

Sefer Jecira, hebrejsky ספר יצירה, Kniha stvoření, je nejstarší a nejzáhadnější text kabalistické tradice. Na pouhých několika stránkách, v závislosti na verzi textu šesti až dvanácti kapitolách, popisuje mechanismus Božího stvoření světa prostřednictvím písmen hebrejské abecedy a čísel od jedné do deseti. Přestože rozsahem připomíná spíše filozofický traktát než náboženský zákoník, její vliv na dějiny židovské mystiky, magie a středověké filozofie byl obrovský. Sefer Jecira se stala základním kamenem, na němž kabala po staletí stavěla.

Kabala je mystická větev judaismu, která se pokouší odhalit skryté dimenze Božího stvoření a nalézt přímou cestu ke spojení s Bohem prostřednictvím hlubšího výkladu posvátných textů. Slovo kabala pochází z hebrejského kořene k-b-l a znamená doslova přijímání či tradice, tedy vědění předávané z generace na generaci ústně, jen zasvěceným. Na rozdíl od veřejné výuky Tóry a Talmudu byla kabala po staletí záměrně utajována a přístupná pouze zralým učencům, kteří prošli důkladnou přípravou.

Žádná jiná pražská legenda nedosáhla takového světového věhlasu jako příběh o Golemovi. Hliněný obr oživený silou kabaly, němý strážce ghetta, který se jednou vymkl kontrole, fascinuje lidstvo po staletí a proměnil Josefov v jedno z nejmagičtějších míst Evropy. V hebrejštině slovo golem označuje nedokončenou, nehotovou bytost, něco na způsob zárodku. V tomto smyslu se slovo jedinkrát vyskytuje přímo v Bibli, konkrétně v Žalmu 139, kde označuje lidskou bytost ještě nenazřenou Božím okem. Talmud tento pojem rozšiřuje i na člověka hrubého a nevzdělaného, jemuž teprve čeká zušlechtění. Rozhodující obrat pak přinesla kabalistická Sefer Jecira, Kniha stvoření, jeden ze základních textů židovské mystiky. Učí, že svět vznikl kombinací písmen hebrejské abecedy, a porozumí-li člověk jejich tajemství, může napodobit Boží tvůrčí čin a vdechnout život bytosti z hlíny. Pražský Golem přesáhl jazykový původ a stal se symbolem samotného města.