Petřín jako celek přitom v Brownově světě nestojí izolovaně. Je součástí širší sítě míst na levém břehu Vltavy, která spisovatel zapojil do děje.
Historie Petřína
Petřín je 327 metrů vysoký kopec na levém břehu Vltavy, který tvoří jednu z nejvýraznějších dominant Prahy při pohledu z pravého břehu řeky. Kopec byl v průběhu staletí označován různými názvy, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince a jeho skalnatý charakter popsal již Kosmas ve své kronice. Traduje se, že právě pro množství skal (latinsky petra) se kopci začalo říkat Petřín.
Území bylo odedávna osídleno a hospodářsky využíváno. V blízkosti kostela sv. Vavřince stávalo středověké popraviště, které bylo přesunuto na protější Vítkov teprve po vybudování Hladové zdi, opevnění, jehož výstavbu nechal v letech 1360–1362 zahájit císař Karel IV. za účelem zaměstnání chudiny v době hladu. Zbytky této zdi jsou na Petříně dodnes patrné a připomínají sociální politiku středověké Prahy.
Petřínský vrch se skládá z deseti historických zahrad a parků různého původu a stáří, které dohromady tvoří celek o rozloze přibližně 78 hektarů. Patří k nejhodnotnějším a nejpestřejším parkovým komplexům na území hlavního města.
Architektonické a přírodní zajímavosti
Petřínská rozhledna
Petřínská rozhledna je nepřehlédnutelnou dominantou celého vrchu. Tato 63,5 metru vysoká ocelová konstrukce byla postavena v roce 1891 jako menší a lehčí replika pařížské Eiffelovy věže u příležitosti Zemské jubilejní výstavy. Veřejnosti slouží nepřetržitě od svého vzniku a z jejího vrcholu se naskýtá panoramatický výhled na celou Prahu i vzdálené okolí.
Zrcadlové bludiště
Nedaleko rozhledny stojí zrcadlové bludiště, postavené na přelomu 19. a 20. století v romantizující dřevěné budově připomínající středověký hrad. Bludiště obsahuje desítky zkreslujících zrcadel a historické diorama zachycující bitvu Pražanů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. Právě tato stavba sehrála klíčovou roli v románu Dana Browna, Langdonův útěk jejími chodbami plnými zkroucených odrazů patří k nejnapínavějším pasážím celé knihy.
Štefánikova hvězdárna
Na vrcholu Petřína sídlí Štefánikova hvězdárna, otevřená v roce 1928, která celoročně nabízí veřejná pozorování denní i noční oblohy a vzdělávací programy popularizující astronomii a přírodní vědy.
Vrtbovská zahrada
Vrtbovská zahrada, přístupná z Karmelitské ulice na Malé Straně, je považována za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad v Praze. Její kaskádovité terasy jsou volně inspirovány italskými zahradami a zahrada je zapsána na seznam kulturních památek.
Seminářská zahrada a rozárium
Seminářská zahrada je jednou z nejstarších zahrad na Petříně, jejíž počátky sahají do 14. století. Je proslulá svou rozárií s více než dvěma tisíci druhy a odrůdami růží a historickými skleníky sloužícími k pěstování tropických a subtropických rostlin.
Kostely a kaple
Na Petříně stojí dva kostely, barokní kostel sv. Vavřince a roubený kostel sv. Michala, přenesený sem z ukrajinské Medvedovky. Nedaleko se nachází také kaple Božího hrobu, postavená jako kopie jeruzalémského Božího hrobu.
Podzemní štoly
Vrch je protkán 18 podzemními štolami, přičemž Vojířova štola XXII. v Lobkovické zahradě je veřejnosti přístupná a nabízí výstavu fotografií z podzemní Prahy.
Pomníky a sousoší
Na svazích Petřína mají své sochy mnohé slavné české osobnosti, básník Karel Hynek Mácha, spisovatel Jan Neruda, básník Jaroslav Vrchlický, skladatel Vítězslav Novák nebo herečka Hana Kvapilová. Máchův pomník u vrcholu se stal tradičním místem milostných setkání. U paty vrchu, na Újezdě, stojí výrazné Sousoší obětem komunismu od sochaře Olbrama Zoubka, sedm bronzových mužských postav sestupujících po schodišti, každá poněkud chatrněji než předchozí, jako by je čas a utrpení postupně rozrušovaly.
Praktické informace pro návštěvníky
Nejpohodlnější způsob dopravy na Petřín je lanová dráha, nejstarší pozemní lanovka v České republice, která měří 510 metrů a spojuje Újezd na Malé Straně s vrcholem vrchu. Lanovka jezdí celoročně, výstupní zastávky jsou Újezd a Nebozízek; jízda je součástí pražské integrované dopravy a platí pro ni standardní jízdní doklady MHD.
Na vrch lze samozřejmě vystoupit i pěšky, od Malostranského náměstí, z Karmelitské ulice nebo od Strahovského kláštera. Petřínský vrch přímo sousedí se Strahovským klášterem a Pražským hradem, takže návštěvu lze snadno propojit s prohlídkou těchto lokalit.
Petřínská rozhledna a zrcadlové bludiště jsou přístupné celoročně. Vstupné je zpoplatněno: zlevněné vstupné platí pro děti, studenty a seniory. Štefánikova hvězdárna pořádá veřejná pozorování podle harmonogramu zveřejněného na svých webových stránkách. Vrtbovská zahrada je přístupná sezónně (zpravidla od dubna do října). Parkování pro návštěvníky Petřína je možné například v oploceném areálu ÚAMK na Strahově.
Petřínský vrch leží v Praze 1 a je volně přístupný po celý rok, bezplatně, 24 hodin denně.