Stará škola (Altschul)

Stará škola, nejstarší synagoga pražského Josefova, přestala fyzicky existovat dávno před tím, než Dan Brown napsal Tajemství všech tajemství. Přesto její příběh zůstává součástí místa, kde román zanechává jednu ze svých nejvýraznějších stop: na pozemku Staré školy stojí dnešní Španělská synagoga. Brownem popsaná atmosféra Josefova, prostoupená vrstvami dávné paměti, sahá právě sem, k nejstaršímu bodu celé čtvrti.

Historie

Stará škola, hebrejsky Altschul, byla nejstarší synagogou na pražském Josefově. Vznikla ve 12. století a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1142, kdy byla po vypálení nejstaršího pražského židovského sídliště na levém břehu Vltavy tato čtvrť opuštěna a obyvatelé se přesunuli na pravý břeh řeky. Stará škola tak stála u samého počátku toho, co se postupně stalo největším a nejvýznamnějším židovským ghettem ve střední Evropě.

V průběhu staletí synagogu opakovaně zasahovaly požáry a pogromy. Při velikonočních bouřích roku 1389 byla vypálena spolu s velkou částí ghetta, znovu pak při rozsáhlých požárech v letech 1516 a 1689. Pohnuté časy přineslo i nařízení Marie Terezie z roku 1744, které Židy z Prahy vykázalo, mezi lety 1745 a 1748 byla synagoga zpustošena a teprve v roce 1750 ji dal obnovit primas ghetta Israel Frankl Spira. Po dalším požáru roku 1754 prošla rekonstrukcí a od roku 1837 se v ní konaly reformované bohoslužby, spojené s doprovodnou synagogální hudbou. V letech 1836 až 1845 zde působil jako varhaník František Škroup, autor hudby české národní hymny Kde domov můj.

Stará škola sloužila v závěru své existence reformní obci pražských německy mluvících Židů. Novogotická přestavba interiéru ve 40. letech 19. století nebyla hodnocena příznivě, kapacita synagogy přestala dostačovat a její stav se zhoršoval. V roce 1867 byla budova zbořena a na jejím místě vyrostla v letech 1868 až 1893 Španělská synagoga.

Původ názvu a byzantská komunita

Název Stará škola odráží původní funkci středověkých synagog, které sloužily nejen k bohoslužbám, ale také jako školy a komunitní centra. Podle historických pramenů byla Stará škola původně synagogou Židů byzantského kulturního původu, kteří žili poněkud stranou od hlavního centra ghetta u Staronové synagogy. Jejich část čtvrti se nazývala V Podžidí a odlišovala se od hlavního centra Židovského města. Ke konci 15. století, po vyhnání Židů ze Španělska královnou Isabelou Kastilskou, nalezla část sefardských přistěhovalců útočiště v Praze a dostala ke svým bohoslužbám právě Starou školu, s níž je odtud spojováno i pozdější označení španělská.

Odkaz v současnosti

Z původní Staré školy nezůstal kámen na kameni. Jediným přímým připomínkou je název ulice U Staré školy, která obíhá Španělskou synagogu ze severu, a stejnojmenná zastávka pražské hromadné dopravy. Španělská synagoga, která na jejím místě stojí, patří dnes k nejkrásnějším synagogám světa a je součástí prohlídkového okruhu Pražského Židovského Města spravovaného Židovským muzeem v Praze. Vstup a praktické informace viz stránku Španělská synagoga.