Historie
Starý židovský hřbitov patří k nejstarším dochovaným židovským pohřebištím v Evropě. V hebrejštině se nazývá bejt chajim, tedy dům života, neboť podle židovské víry smrtí teprve vše začíná. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou tvoří nejcennější dochované jádro pražského Židovského města. Pohřbívalo se na něm až do roku 1787, kdy Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř městských hradeb. Díky omezenému prostoru ghetta, do něhož Židé nesměli zasahovat, se pohřbívalo ve vrstvách nad sebou, podle některých badatelů až v deseti. Na ploše přibližně 11 000 čtverečních metrů tak leží okolo 40 000 ostatků a dodnes zde stojí více než 12 000 náhrobků.
Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1439 a náleží učenci a básníkovi Avigdoru Karovi. Nejvýznamnější osobností pohřbenou na hřbitově je velký náboženský učenec a pedagog rabín Jehuda Liwa ben Becalel, zvaný rabbi Löw, který zemřel roku 1609, s jehož jménem je nerozlučně spjata legenda o stvoření Golema. Jeho renesanční tumba je dodnes poutním místem, kam návštěvníci vkládají papírky se svými prosbami. Dalšími pohřbenými jsou například primas Židovského města Mordechaj Maisel, renesanční učenec, historik a astronom David Gans, přítel Tychona de Brahe a Keplera, nebo rabín David Oppenheim, jehož rozsáhlá knihovna hebrejských rukopisů je dnes uložena v Bodleian Library v Oxfordu.
Náhrobky a jejich symbolika
Náhrobky jsou živou kronikou staletí, nejstarší z 15. a 16. století jsou z tmavého pískovce s hlubokými hebrejskými nápisy, zatímco barokní a raně novověké používají bílý a červenohnědý mramor s bohatší výzdobou. Na přelomu 16. a 17. století se začaly na náhrobcích objevovat plastické symboly rodů, jmen, stavů a povolání. Praha je jediným místem v Evropě, kde se ve větším počtu zachoval barokní symbol čtyřstěnné tumby ve tvaru domku. Koruna označuje moudrost, vinné hrozny a granátová jablka hojnost, pokladničky dobročinnost. Žehnající ruce patří potomkům chrámových kněží, konvice s mísou potomkům levitů. Nástroje prozrazují povolání, hmoždíř lékárníka, nůžky krejčího, housle hudebníka.
Zvláštní skupinu tvoří zvířecí motivy, které napovídají jméno zemřelého, lev odkazuje na jméno Löw, jelen na Hirsch, vlk na Wolf, medvěd na Baer, husa na Gans, kohout na Hahn nebo ryba na Fischel. Na hrobech mladých dívek se objevují jemné ženské postavy, ochranný účel mají i mytické bytosti jako okřídlený lev nebo gryf. Na konci mnoha hebrejských nápisů stojí pět písmen zkratky vyjadřující přání: Nechť je jeho duše svázána ve svazku živých. Na náhrobku rabína Löwa, stejně jako na dalších hrobech, leží malé kamínky jako projev úcty a vzpomínky, tradice vycházející ze starozákonních příběhů o putování pouští.
Praktické informace
Starý židovský hřbitov je součástí prohlídkového okruhu Pražského Židovského Města, který spravuje Židovské muzeum v Praze. Vstup je možný pouze s platnou vstupenkou do muzea. Hřbitov leží v Josefově, vstup je ze Široké ulice č. 3. Základní vstupné do celého okruhu Pražského Židovského Města činí 600 Kč, snížené 400 Kč. Otevírací doba se mění podle ročního období: v letních měsících od 9:00 do 19:00, v zimě do 16:30. V sobotu je hřbitov uzavřen. Bezbariérový přístup je částečně možný, a to vstupem u Klausovi synagogy. Bližší informace a rezervace vstupenek na www.jewishmuseum.cz.